Sunday, 27 September 2015

Překvapeníčka v práci, aneb co mi zlepší den.

Pracuji (brigádně) ve velkoskladu knih. Nakládám, vykládám, balím...
A na páse v modrých neprůhledných krabicích občas najdu překvapení.

Jednorožec!


Hromada jednorožců!
A jak tupě koukají s tou sjetou důverou...

A jak je kouzelné ty jejich tupé obličejíčky sledovat skrz víko horkovdušného stroje, když je fólií zapeču do jedné velké koule...

9 comments:

  1. Myslím, že kdybych byla malý tupý sjetý jednorožec, asi bych se cítila trochu uraženě... xD

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ale ne, já s nimi zacházím něžně... :D Netřeba býti dotčena :D

      Delete
    2. Něžně je zapékáš do obrovské koule, rozumím xDD

      Delete
    3. Každého líbnu na roh než ho vložím do igelitu a pak je něžně zapečnu, ano :D

      Delete