Wednesday, 23 July 2014

Colours of Ostrava DEN ČTVRTÝ a rekapitulace





Na festivalu nesmí chybět žirafa.
Dvě žirafyyyy!

Skvělý jablkový koláček od trubto 
 Jejich stánek byl na Colours poprvé a já doufám, že se stane pravidelnou součástí. Mňam.

Když člověk dorazí na festival sám, má to skvělou výhodu v tom, že vás nikdo nepopohání a neobtěžuje.
Takže jsem si našla jakž takž stín a proležela/prospala v příjemné atmosféře





Při vystoupení Báry Hrzánové jsem potkala známou, takže jsme chvíli obcházely skupiny spolu - nikde jsme se ale déle nezdržely.

Skvělí! Poslední nekoordinovaný tanec na letochních Colours.




A letošní hvězdička - John Newman.
Je tedy pravdou, co se o něm říká - působí jako arogantní floutek. Zpívat ale umí, a zazpíval to, na co všichni čekali - ale až jako druhý přídavek. Mezi publikem se vedly debaty o tom, zda zazpívá či nezazpívá. 
A zazpíval.

Video původně pro kamarádku.
Musí se mu nechat, že byl snad jediný, koho jsem letos viděla, že by slezl z pódia a nechal se omacávat fanoušky. Pravděpodobně to záleží na jeho domluvě s vedením Colours a s ochrankou (hrozně mě baví sledovat ochranku jak v takovém případě peláší přes pódium a skoro se přerazí když se snaží zpěváka chránit) ale oproti dřívějším ročníkům kolem tohoto možná platí nová pravidla, protože to všichni zpěváci  zpěvačky přestali dělat. Škoda.






A tedy závěr k Colours 2014.
Můj první rok bez stálého doprovodu - a možná také, i přes pro mě ne zrovna šťastný výběr kapel, nejlépe užitý. Kompletní nezávislost, klid. Prošla jsem kompletně celý areál, sem tam někoho potkala, byla jsem spokojená.
Pochválit musím i stánkaře, kteří dodávali papaníčko za ne tak šílené ceny jako tomu občas bylo, a i lidi od Toi Toi. Celkově na festivalu bylo kolem 40 000 lidí, s asi čtyřmi místy v areálu, kde byly ToiToi umístěny - a to, že chyběl toaleťák se mi stalo jen jednou, a to na nejodlehlejší části. Což je tedy dost dobrý výkon.
Skvělé byly i pojízdné sprchy, hasiči, kteří projížděli areálem a stříkali na hosty vodu. ve třiceti stupňích to bylo moc fajn.
A k programu - Krom Emilíany Torrini nebyl nikdo, koho bych rozhodně musela vidět - možná i to mi dalo volnost, mohla jsem se procházet a většinou mi nebylo moc líto že jsem nepřišla hned na začátek koncertu - u Skip&Die mi bylo líto, že jsem musela odejít dříve, jinak to žádná hrůza nebyla.
Pro mě byl tedy letošek programově trochu slabší, ale na druhou stranu jsem si ho vážně celý pořádně užila.
Takže díky Colours of Ostrava, a příští rok se zase uvidíme! :)

2 comments:

  1. Na těch fotkách vypadáš tak moc .....hubená. A mám chuť....servat ti kalhoty. A taky chci......ty ŽIRAFY! ♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. Hm, asi jsem se za těch pár let naučila nafotit vlastní tělo tak, aby odpovídalo současným ideálům. :D Potěšující :D
      A kalhoty mi netrhej, dají se rozvázat!!! :D

      Delete