Friday, 22 January 2016

Kolečka Gunnebo podle Ikey

Tak přišla potřeba se učit dějiny umění na zkoušky.
A něco k zakousnutí k tomu video artu nebylo.

Tak jsem popadla superlehký receptík z mé milované graficky vyvážené kuchařky Fika (ze které jsem doposud nic nezkusila, neb nebyl čas) a šla na to!


Recept byl vskutku až podezřele primitivní, tak jsem čekala, kde bude háček.
Háček byl v tom, že nám došla hladká mouka, ale to se napravilo mixem hladkého zbytku a polohrubého...taky zbytku.
Až teď když to píšu mi došlo, že jsem to nevážila a tam bude zřejmě háček č.2, což bylo to, že mi těsto moc nelepilo.


Jako dodatek jsem nastrouhala čokoládu tmavší než duše Danisnotonfire... Takže výsledek vypadá trošku jinak, ale chuťově čokoláda nezanechala téměř žádnou stopu.



S kuličkama nebyla žádná sranda neb těsto bylo zvláštně křehké a drobivé a nelepilo. Ale já mám sílu a do kuličky stlačím i oheň.

Co se v kuchařce nepíše je, že sušenčičkám musíte do toho placatého tvaru trochu pomoct.
asi jsem blbá, ale dokud se to nepeklo, nenapadlo mě to.
Takže asi po deseti minutách jsem vzala lžíci na naplácala je.
a po dalších pěti minutách byly hotové.


Zpočátku mě zarazila krátká doba pečení, ale řekla jsem si, že budu kuchařce věřit.
Když jsem plech vytáhla z trouby, sušenčičky se drobil a nešly vůbec nabrat, po asi pěti minutách ale ztuhly do příjemné konzistence. :)

Celkově to byl úspěch.
Co se týče cukru, příště recept prdím, protože vidět to množství mi nedělá dobře a jíst ho potom taky už moc ne.
Další věc, s vynecháním cukru - co nejdříve zkusím vytvořit slanou verzi. :)

No comments:

Post a Comment